sobota 30. června 2012

Drabblata vztahující se k vládě vévody Wilhelma

Všechna následující drabblata vznikla v rámci DMD 2012

TŘIKRÁT A DOST!



Téma: Nástup!

„Tak nástup, mladej!“ zavelel žalářník. Timovi se sevřelo srdce.
Utětí ruky : tradiční trest za krádež. Pocházel z kapsářské rodiny. Otec přišel o jednu ruku, dědeček o obě.
Vévoda tradice nectil. Vynášel vlastní tresty. Nebyly bezbolestné, ale kromě poučné vzpomínky nezanechávaly trvalé následky.
Jenomže Tim se nepoučil. Navzdory talentu byl zadržen potřetí . Tušil, že tentokrát už nevyvázne.
Samozřejmě to zkoušel. Škemral, sliboval nápravu, prosil o bič místo sekery a uhýbal očima před vévodovým ironickým pohledem.
Obratný. Nenápadný, chytrý. Všímavý a troufalý.
„Tentokrát tě potrestám jinak, Time.“
Mladík zbledl.
„Budeš pracovat pro mě.“
V nové kariéře vévodova špióna byl Tim neobyčejně úspěšný.
..............................................................................................................................................................

VÉVODOVI KAŽDÝ VYHOVÍ, A RÁD
Téma: Červený a černý
nesoutěžní kousek typu "nemohu si pomoci"
Velitel stráže měl dobrý pocit: ochránil svého pána před nákazou. Nikdo neprověřený se do jeho blízkosti nedostane.
Jenže vévoda v Paláci nebyl. Od svítání pomáhal ve čtvrti služebníků.
Po poledni chvíli odpočíval, když na jeho obličej padl stín.
„Myslíte, že umřu, pane?“
Kloučkovi bylo asi sedm. Ruce i tváře měl poseté černočervenými vředy. Nemoc postupovala.
„Budeš v pořádku, Tami,“ ujistil ho.
Chlapec natáhl ruku. Na dlani plné boláků leželo zelené jablko: dar vděčnosti.
Vévoda ho bez váhání uchopil a zakousl se do něj.
Smrť, který držel hošíka za rameno, jen nevěřícně zavrtěl hlavou.
Pak kluka pustil.
JÁ MOHU POČKAT.
Fandom: Rakasi, Úžasná Zeměplocha
.........................................................................................................................................................

VIDĚT STROMY
Téma: Danajský dar

Vévoda shlížel na vězně, který klečel před ním, a přemýšlel o jeho požadavku. Vidět stromy? Nebyla to tak nepochopitelná prosba. Muž nebyl venku po desetiletí a neměl žalář nikdy opustit.
„Pojďte se mnou,“ zavrčel a vedl spoutaného vězně doprovázeného strážci na neudržovaný dvůr u vězeňského křídla. Palác se honosil mnoha půvabnými vnitřními zahradami, ale tohle byl zapomenutý plácek s několika trsy trávy.
„Dostaneš semena a nářadí. Dovolím ti tu strávit pár hodin denně. Jsi mladý. Uvidíš vzrostlé stromy, ještě než zemřeš.“
Práce.To je trest, ne dar, pomyslil si jeden strážce.
Vězeň ale vděčně přikývl.
Jeho život měl zase smysl.

..........................................................................................................................
SOUD
Téma: Vražda na tyranu není zločinem

Vévoda vždycky přemýšlel o odsouzencích.
Obzvláště o těch, kteří riskovali svůj život tím, že se pokoušeli ukončit ten jeho.
Co mohl tenhle chlapec vědět? Že vévoda je vrahem jeho pětiletého bratra, že kvůli němu má matka oči vyplakané do krve a otec přestal mluvit?
Toužil po šanci se obhájit, vysvětlit, že by se zabil sám – rád – kdyby nemusel chránit životy tisíců jiných.
Třináctiletý kluk. Nejmladší atentátník v Rakasi. Neúspěšný – jako všichni před ním.
Shromáždění čekalo na jeho slova.
„Nedopustil se žádného zločinu,“ prohlásil vévoda Wilhelm.
Shromáždění zahučelo a chlapec se na něj ohromeně podíval.
Ještě že diktátoři nemusí nic vysvětlovat.

.........................................................................................................................................................

URÁŽENÍ MOCNÝCH
Téma: Kam se poděl hrdina?

Holgar, pěvec Města Rakasi, váhavě hrábl do strun své cistry. Už se poučil, že když učiní neslavným hrdinou svých balad někoho z mocných, musí být opatrný; dočkal se již zmrskání, skoro přišel o jazyk. Ale přece jen...
„Lebka se mu blyští,
zbraň mu v ruce sviští.
Ti, kteří ho zažili,
vědí, co je násilí.“
Jestli se urazí ten, o kom zpívá, jsou jeho dny sečteny. Pokud dotyčný nemá smysl pro humor, a na to nespoléhal. Prostě doufal, že v tu chvíli na tržišti není.
Jenomže byl. Smrť stál uprostřed davu a tam, kde jiní mají oči, se mu pobaveně blýskalo.
Fandom: Rakasi, Úžasná Zeměplocha

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Když už víceméně znám fandom, dokážu ocenit jemnou ironii některých scén. <3